Olivové stromy na Kypru jsou posvátné. Jsou nejen zdrojem vysokých příjmů, ale pro Kypřany mají navíc výraznou kulturní a duchovní hodnotou.

Proč tomu tak je? Vše je spojeno s místní lidovou pověstí o Ježíšovi, která se na ostrově stále vypráví. Oliva se pokusila ukrýt Ježíše ve svém větvoví před pronásledovateli.  Dostalo se jí za to požehnání. Když štvanice skončila, oliva byla odměněna dlouhověkostí.  Traduje  se,  že „oliva bude žít o sto let déle než člověk, který ji zasadil a sklízel její plody“. Byla také odměněna velkou plodností, aby ten, kdo ji zasadil, zbohatl.

Také se říká, že se oliva zeptala Spasitele, „co se stane, když mě pokácí a spálí“?  Spasitel odvětil, „kouř, který bude stoupat z tvých větví a listů, tě ochrání před démony a zlem“.  

Zasadit olivu stále znamená dosáhnout nejvyššího  požehnání a ochrany.

Oliva je všudy přítomná. Stále mnoho Kypřanů, vesnických i městských, ošetřuje své domy, zahrady, věci, hroby předků kouřem z olivových listů a kadidel.  Většinou o sobotách a o nedělích. Ve vykuřovadlu zapálí uhlíky, kadidlo, olivové listy, jindy ve směsi s dalšími bylinami, hlavně se šalvějí. A šalvějovou metličkou pak rozhání kouř.

Během velikonočních obřadů pop požehná olivovým ratolestem v kostele, kde pak leží 40 dní.  Po 40 dnech si je lidé  odnášejí domů. Věří, že tyto listy mají tu největší moc.

Sylvi Georgiou