Vědecké jméno karobového stromu (ceratonia siliqua L.) je odvozené z řeckého slova keras – roh, a latinského slova siliqua.  Čili rohovník obecný.  Běžně užívané jméno je z hebrejského haruv,  a z něj je pak odvozené arabské kharrub či algarrobo,  španělské garrofero, italské carrubo, francouszké caroubier, německé  Karubenbaum, portugalské lfarrobeira, řecké charoupi, turecké charnup, a garrofer nebo garrover  v katalánštině.

Že vám z toho jde hlava kolem? Určitě. Ale všechny tyto názvy svědčí o tom, jak světoznámý je to strom, a jak důležitý byl nejen ve Středozemí. Však je známý i v Číně, Malajsii a Thajsku.

Karobu se říká Svatojánský chléb, ale také Svatojánské fazole. Toto pojmenování si karob vysloužil podle legendy, která vypráví o tom, jak se Svatý Jan Křtitel během svého čtyřiceti denního putování pouští živil právě karobem. Nemohu si pomoct, ale vždy se mi vybaví otec Školastik, kterak chroupe kobylky.

Jako i  u jiných, tak starých „stromů a plodin“, nikdo neví, odkud pochází. Za oblast původu se považuje Východní Středozemí.  Je doloženo, že strom se pěstoval ve středozemním „bazénu“ od starověku.  Hlavně v oblastech s mírným až suchým klimatem. V současné době se už pěstuje skoro všude, kde jsou vyhovující podmínky. Od Kalifornie, Argentinu, po Jižní Afriku a Indii.

Většinou se sází  do mezer k olivám, vinné révě, mandlím a do ječmenných lánů. 

A jako každý takový strom ve Středozemí, je to buď  větší keř nebo strom vysoký až 10 m.  Přijde mi to jako univerzální velikost a výklad. Má širokou rozvětvenou korunu, silný kmen s hrubou hnědou kůrou. Je stále zelený, listy jsou 10 – 20 cm dlouhé. Strom mění listy každý druhý rok kolem července.  Na jaře, během května června, jen částečně.  Rohovník je dvojdomý s některými hermafroditickými květinami. Květy jsou malé a spirálovitě uspořádané, červené barvy. Lusky jsou pak  10-30 cm dlouhé, 1,5-3,5 cm široké a asi 1 cm tlusté.  Lusk je hladký a lesklý.

A teď něco zdravé chemie.

Je to právě ten lusk plný semen, díky kterému je rohovník tak důležitý. Lusky jsou bohaté na cukr, zatímco semena jsou bohatá na proteiny. Zralé slupky rohovky obsahují velké množství kondenzovaných taninů. Cukr může být extrahován z lusků alkoholem a melasa získaná jako vedlejší produkt může být fermentována za vzniku ethylalkoholu. Semena rohovníku obsahují také vitamín A, D, E a stopy B1. Ze semen se také získá guma běžně známá jako rohovníková / karobová guma (tragasolú).   

A k čemu je rohovník tedy dobrý? Například…

Čas od času na jeho vůni narazíte v pánských parfémech.

Semínka se používala jako jednotka hmotnosti k vážení zlata. Jedno semínko – jeden karát byl 0,2 gramu. Římská mince solidus z ryzího zlata vážila 24 těchto semen (asi 4,5 g). Tak se stal karát měřítkem ryzosti zlata. Stoprocentně ryzí má 24 karátů. 12 karátů je slitina s 50% zlata.

Mouka ze semínek je velmi výživná, a peče se z ní chleba s 25% podílem rohovníkové mouky.

Karobová guma se používá jako klíh, pro potisky na látky, činidlo v papírenském průmyslu, zahušťovadlo do barev. Dřevo zase jako přírodní barvivo.

Aromatizuje se s ním tabák.  

Lusky se používají pro léčbu kašle, jako sladidlo ve farmacii. Ve formě prášku nebo sirupu. Prášek i sirup  lze přidat do dortů,  chleba, sladkostí, zmrzliny nebo nápojů.

A prášek podobný kakaovému má oproti čokoládě velké výhody. Má méně kalorií, neobsahuje ani  kofein nebo  theobromin. Nemá tak bohatou chuť jako  tmavá čokoláda. Chuťově připomíná spíše mléčnou.

Shrňme si to. Prostě karobové produkty jsou veskrze zdraví prospěšné. Pravdou ale je, že svoje miláčky jsem nedonutila přijít karobu na chuť.  A upřímně, taky si s ním moc nerozumím.  Prostě, každý má jinak mlsný jazýček.

Sylvi Georgiou